Zákon o ochraně oznamovatelů začátkem měsíce června podepsal prezident a nabude účinnosti k 1. srpnu 2023. Cílem právní úpravy tzv. whistleblowingu je vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém se oznamovatelé v soukromém i veřejném sektoru nebudou bát oznámit protiprávní jednání, o kterém se dozvěděli v rámci výkonu své práce (nebo jiné obdobné činnosti), a umožní tak jeho nápravu, omezení škody, dopadení pachatelů apod. Zákon rozlišuje čtyři hlavní aktéry.
1. Oznamovatel
Osoba, která oznámení o potenciálním trestném činu učiní, je označována jako oznamovatel (whistleblower). Ve firmách může být oznamovatelem například zaměstnanec nebo jeho blízká osoba, člen statutárního orgánu, dobrovolník, praktikant, ale i dodavatel služeb, žadatel o práci či propuštěný zaměstnanec apod.. Oznamovatel nesmí být vystaven odvetnému opatření ze strany zaměstnavatele, například rozvázání pracovního poměru, neprodloužení pracovního poměru na dobu neurčitou, zrušení jiného pracovněprávního vztahu, odvolání z místa vedoucího, uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu, snížení mzdy, platu nebo odměny, diskriminace, přeložení, služebního hodnocení, výpověď nebo odstoupení od smlouvy, zásah do práva na ochranu osobnosti apod.
2. Povinný subjekt
Povinným subjektem jsou zaměstnavatelé zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců. Ti mají povinnost zavést vnitřní oznamovací systém (zejm. zavést oznamovací kanály, určit příslušnou osobu atd.). Do limitu 50 zaměstnanců se zahrnují nejen zaměstnanci na hlavní pracovní poměr, ale i zaměstnanci pracující na částečný pracovní úvazek nebo na dohody o práci konané mimo pracovní poměr a přidělení zaměstnanci agentury práce (ti se budou počítat dvakrát, jednou u agentury a podruhé u zaměstnavatele, ke kterému jsou přiděleni).
Soukromoprávní zaměstnavatelé s 50 až 249 zaměstnanci budou moci vnitřní oznamovací systém sdílet s dalšími povinnými subjekty. Znamená to, že jeden povinný subjekt vnitřní oznamovací systém zavede a bude ho využívat společně s jiným povinným subjektem, případně více povinných subjektů pověří vedením vnitřního oznamovacího systému tutéž třetí osobu (nemusí být zaměstnancem, tuto službu budou nabízet například právní kanceláře).
Vnitřní oznamovací systém vytvořený na míru mohou firmy získat od komerčních subjektů, které budou tuto službu nabízet, eventuálně vytvořit vlastními silami. Může se jednat o speciální aplikaci (formulář s možností vložení příslušného oznámení). Eventuálně lze instalovat schránku, kde bude možné vkládat písemná oznámení. Příjem oznámení bude umožněn písemně anebo ústně (i osobně v přiměřené lhůtě). V případě osobního nebo telefonického rozhovoru je příslušná osoba povinna pořídit zvukovou nahrávku oznámení nebo její přepis (nevysloví-li oznamovatel s pořízením nahrávky souhlas, nesmí ji příslušná osoba pořídit).
3. Příslušná osoba
Příslušnou osobou bude osoba, kterou si pro tento účel určí zaměstnavatel. Může se jednat o proškoleného zaměstnance, ale také o externího odborníka. Tato osoba bude zodpovědná za ochranu oznamovatele. Bude od oznamovatelů přijímat oznámení, způsobem zvoleným v konkrétní společnosti. Její povinností bude zachovat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla, a chránit identitu oznamovatele. Připraví také návrh řešení, které bude předloženo statutárnímu orgánu. Výsledek musí oznámit oznamovateli.
Povinný subjekt povede po dobu 5 let elektronickou evidenci o všech obdržených oznámeních. Přístup do této evidence bude mít jen příslušná osoba, aby nedocházelo k vyzrazení identity oznamovatelů.
4. Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo bude jako dohledový orgán dohlížet na plnění povinností povinných subjektů dle tohoto zákona. Zaměstnavatelům bude možné uložit pokuty za nedodržování povinností (např. vystavení oznamovatele odvetným opatřením, nezavedení vnitřního oznamovacího systému, nedoplnění webových stránek atp.). Sankce hrozí i oznamovateli, který by vědomě podal nepravdivé oznámení.
Zároveň ministerstvo spravedlnosti slouží také jako samostatný oznamovací systém, jehož prostřednictvím lze také učinit oznámení zcela mimo strukturu zaměstnavatele.
Do kdy je potřeba novou povinnost splnit?
Veřejní zadavatelé a zaměstnavatelé s více než 249 zaměstnanci musí mít vnitřní oznamovací systém zaveden do začátku účinnosti zákona tj. do 1.8.2023. Ostatním povinným subjektům, tedy soukromoprávním zaměstnavatelům s 50 až 249 zaměstnanci, stačí tuto povinnost splnit do 15.12.2023.